Divadlo Na Jezerce uvádí novou hru Mnoho povyku pro lajk. Premiéru má 25. května, autorem i režisérem je Matěj Balcar. Hra je o střetu dvou generací, osmdesátiletého Alfonse a jeho vnuka Alexe. Tvůrci se snažili poukázat také na hrozbu sociálních sítí, které měly být původně nástrojem komunikace, ale postupně se staly nástrojem zmatení a „babylonskou věží naší civilizace“.

Osmdesátiletý Alfons – sochař, milovník žen a dobrého vína – dostane do péče svůj přesný opak – Alexe, introvertního vnuka, který je silně závislý na sociálních sítích a neví, co se sebou. Vzájemné nepochopení umocňuje sochařův odpor k technologiím a všemu novému. Svou pozici ale hodlá bránit zuby nehty a stejně tak to má jeho vnuk.

„Hra je o střetu starého a nového světa, o střetu generačním, což bývalo vždy zvykem. Tentokrát se to liší v tom, že k tomu přibyl střet digitální do té analogové doby. My jsme došli k tomu, že digitální svět a sociální sítě natolik proměnily obecně vývoj společnosti a dozrávání mladých, že je dobré upozornit na rizika, která to přináší. Takže my tady porovnáváme takového oldschoolového chlapíka s klukem závislým na sociálních sítích. Snažíme se pojmenovat, co je dobře u té staré generace, co je dobře u té mladé, a naopak co je u obou špatně,“ přibližuje hru režisér Matěj Balcar.

Nový Týdeník FORUM ve svém editorialu upozorňuje na to, že „vláda projde ještě peklem. Potřebuje udržet statečný přístup…“ A šéfredaktor…

Komedie Mnoho povyku pro lajk se snaží ukázat cestu, jak by spolu obě generace mohly komunikovat a vycházet. „Protože řada z nás – a ačkoliv je mi lehce přes 30, tak se řadím mezi ně – často těm mladým vůbec nerozumí. My, co jsme vyrostli bez sociálních sítí, to vnímáme úplně jinak než ti, co se do toho narodili. A je to velký rozdíl. Doufám, že se nedotkneme nikoho, kdo je mladší, snažili jsme se to konzultovat i s nimi a dát jim možnost se vyjádřit,“ říká Balcar.

V představení se objeví Jan Vlasák v roli Alfonse, Martin Leták v roli Alexe. Dále v něm hrají Daniel Šváb, Johana Jedličková, Klára Jandová, Jiřina Daňhelová a Vanda Chaloupková. Producentem je ředitel Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský.

Hra se věnuje problematice sociálních sítí a jejich vlivu na mladou generaci, která s nimi vyrůstala. „Já si myslím, že sociální sítě, které měly být původně nástrojem komunikace, tak se stávají nástrojem zmatení, v podstatě babylonskou věží naší civilizace. A ten hlavní problém je, že opravdu mladí jsou méně rezistentní vůči zátěžovým situacím. Je to plošný problém, vztahuje se obecně na mladé lidi. Pak to samozřejmě způsobuje takové věci, jako že narůstají sebevraždy – v západní civilizaci je to za posledních 10 let o 400 procent u teenagerů, což je strašné číslo a je to přímo úměrně způsobené závislostí dětí na dopaminu, který způsobují lajky. Proto mnoho povyku pro lajk. Ty děti jsou závislé na reakcích na svoji osobu vnějšího okolí, čímž se destabilizují, protože neumějí být sami se sebou,“ popsal na dotaz deníku FORUM 24 Balcar.

„Ta hra by měla zábavnou formou ukázat to nebezpečí a hledat vzájemné pochopení. Když ti mladí soudí starší a označují je za netolerantní, tak se spíš snažit pochopit, proč on to vnímá takhle, že vyrostl v jiném světě. A naopak ten osmdesátník aby byl ochotný si vyslechnout, že to opravdu v téhle době nemají mladí jednoduché,“ dodává.

Týká se to podle něj zvlášť generace Z, která v tom vyrostla od útlého dětství. „My mileniálové jsme ještě měli tu výhodu, že jsme to nezažili jako malé děti. Ale tady opravdu je změna trasování v mozku, jiný vývoj funkcí, a je to opravdu velký problém, se kterým ještě nevíme, jak zacházet. Takže tohle je taková snad nabídka a uvědomění si pro obě ty strany, jak z toho možná aspoň částečně ven.“

Hra má premiéru 25. května. Lístky jsou k dostání na webových stránkách Divadla Na Jezerce.

‍